Reklama
 
Blog | Karel Heřmánek

Miliardové daňové úniky – náhradní plnění – průlom – část 3

Po dvou předchozích článcích nastal v problematice náhradního plnění zásadní průlom. Ministerstvo práce a sociálních věcí se konečně odhodlalo. Bravó.

Z důvodu masivního zneužívání zákona, ke kterému docházelo již od roku 2004, i po novelizaci zákona o zaměstnanosti ke které došlo na přelomu roku 2011 a 2012, vydalo dne 13.08.2013 MPSV konečně stanovisko, které dokládá, že přefakturace není legální formou plnění povinného podílu. Konečně nastal v této problematice zásadní zvrat. Pravděpodobná lobby, která dosud blokovala vydání podobného oficiálního stanoviska, zřejmě s odchodem původní politické garnitury, ztratila na síle či vlivu a MPSV se konečně odhodlalo k zásadnímu vyjádření. Dovolujeme si tímto poděkovat zaměstnancům MPSV, kteří po nekonečném váhání, tuto oblast konečně řeší. Děkujeme panu ministrovi Ing. Františku Koníčkovi, že se k tomuto kroku odhodlal.

MPSV vydalo oficiální stanovisko, ve kterém VYVRACÍ tvrzení mnoha obchodních zástupců firem, že přefakturace náhradního plnění představuje legální formou plnění zákonné povinnosti dle §81 zákona č. 435/2004 Sb.

Doslovná citace oficálního stanoviska:

Reklama

Stanovisko k § 81 zákona č. 435/2004 Sb.
Stanovisko k problematice tzv. přefakturace

Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením lze dle ustanovení § 81 odst. 2 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), plnit odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům.

Ustanovení § 18 odst. 1 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, hovoří o výpočtu plnění povinného podílu formou odběru výrobků či služeb od zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením. Tento výpočet se odvíjí od plateb uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel odebral od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.

Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením je tedy plněn v  případě, že jsou výrobky či služby odebrány od zaměstnavatele s více než 50 % osobami se zdravotním postižením a zároveň odběratel tomuto dodavateli za předmětné dodávky zaplatí.  Pokud je zboží odebráno od jiného subjektu, než od zaměstnavatele osob se zdravotním postižením, není možné takovou dodávku pro účely plnění povinného podílu započítat. O plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením se nejedná ani v případě, kdy zaměstnavatel osob se zdravotním postižením vystaví doklad (fakturu), ale zboží je ve skutečnosti dodáno jiným dodavatelem.

Poslední aktualizace: 13. 8. 2013

odkaz na stránky ministerstva:

http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/vyklady/stanovisko_81_435_sb

MPSV – DĚKUJEME VÁM! ZZP.

Z uvedeného výkladu jednoznačně plyne, že se řada velkých a významných firem v roce 2012 prokazatelně dopouštěla zneužívání zákona a do tzv. náhradního plnění si účelově započítávala i doklady, které neobsahovaly ani skutečné výrobky nebo služby ani splněné zakázky zaměstnavatelů zdravotně postižených. Je tedy (snad již) definitivně jisté, že NA HLAVIČKÁCH DOKLADŮ NESTAČÍ POUZE UVÁDĚT JMÉNO NĚKTERÉHO ZE ZAMĚSTNAVATELŮ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM!

Pro případ, že by dosud všemocná lobby nakonec opět zvítězila, nechali jsme si i vyhotovit notářsky ověřený zápis tohoto stanoviska) a v případě, že se výklad změní, budeme se bránit.