Vážený pane ministře Ing. Koníčku,
Jestli si myslíte, že budu Váš dopis chápat jako dostačující, jste na omylu. Prakticky jste mi pouze sdělil skutečnost, že jste ustoupil tlaku lobbistů, a že obcházení zákona je v tomto státě legálním způsobem plnění zákonné povinnosti, z čehož budete muset časem patrně vyvodit osobní zodpovědnost. Dovolte mi, nežli celou záležitost předám orgánům činným v trestním řízení, abych si s Vámi ještě některé věci upřesnil.
Upřímně jsem tento krok ze strany MPSV očekával, a proto jsem, jak jsem Vás v předchozím emailu čestně informoval, požádal o součinnost jak novinářskou obec, tak i některé protikorupční činitele, aby celou záležitost dozorovali.
MPSV je úřadem, který má jednoznačně vykládat legislativu a tedy i zákonem předepsané povinnosti, které má rovněž dozorovat. Já jsem zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. ani prováděcí vyhlášku č. 518/2004 Sb., kterou se tento zákon provádí, nevymýšlel. Ani zde nehovoříme o okolnostech vzniku podobného zákona. Nicméně pokud již existuje, a je v platnosti, dovoluji si poukázat na §81 citované legislativy, ze kterého je zcela zřejmá snaha zákonodárce o zvýšení šance uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce. Je zde definována povinnost firem s více než 25-ti zaměstnanci, zaměstnávat povinný podíl osob se zdravotním postižením. Pokud tento povinný 4% podíl firmy či organizace neplní, mohou odvádět státu tzv. invalidní daň, nebo spolupracovat se zaměstnavateli více než 50% osob se zdravotním postižením a to v přesně definovaných oblastech, kterými jsou pouze a jen jejich vlastní výrobky, služby nebo jimi přímo plněné zakázky. Mají tedy 3 možnosti a nikoliv jedinou, kterou se ve svém dopise snažíte hájit. Tento legislativní přepis, je z důvodu liknavosti Vašeho úřadu v praxi hojně zneužíván a to způsobem (tzv. přefakturací, kterou jsem Vám nesčetněkrát popisoval). V principu jsou vydávány doklady (ve kterých figuruje prakticky jakékoliv zboží) od komerčně silných firem, které nezaměstnávají žádné osoby se zdravotním postižením, které ale tito prostřednictvím některých (nepoctivých) zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením (za úplatu cca 5%) fakturují svým odběratelům.
V tomto případě, ale doklady, jak bylo řečeno, nezahrnují reálné výrobky těchto zaměstnavatelů OZP (jednou prodaný výrobek už také není z účetního hlediska výrobkem, víme?), ani jejich služby (ve více než 99 % případů). Na vydaných dokladech tak figurují pouze jména těchto zaměstnavatelů OZP, ale tito se v žádném případě na dodávkách (zboží) nepodílejí. Dle mého přesvědčení ale ani v tomto posledním případě nelze hovořit o v zákoně definovaném způsobu plnění zakázek (JAK BYLO KOREKTNĚ VE VAŠEM PŮVODNÍM STANOVISKU UVEDENO). Tito zaměstnavatelé OZP v praxi totiž nemají žádné vybavení, sklady, techniku, personál, aj. prostředky, k tomu, aby byli schopni prokázat, že měli jakoukoliv účast či dokonce vliv na takovémto druhu plnění zakázek, které byly jejich jménem fakturovány. Zakázky tedy prokazatelně neplnili. Nefakturovali současně ani své výrobky ani služby, ale obsahem těchto dokladů bylo jen a pouze zboží komerčně silných firem, které bylo fakturováno s cílem vyvázat jejich odběratele ze zákonné povinnosti dle uvedeného legislativního předpisu. V zákoně pojem „zboží“ také nikde nenaleznete!
Z daného závěru také analogicky plyne skutečnost, že tito zaměstnavatelé zdravotně postižených NEMOHOU z důvodu výše popsaných, do své evidence poskytnutého náhradního plnění dle bodu 3/ tyto doklady započítat a tedy náhradní plnění v dané oblasti (na zboží) poskytovat. Dopouští se tak zcela jednoznačně protiprávního jednání a své odběratele uvádí záměrně v omyl. Odběratelé, kteří byli takto nevědomě podvedeni, si mohou případné sankční pokuty či jiné nároky uplatňovat u svých dodavatelů. MPSV by mělo takové chování jednoznačně odsoudit (což po dobu cca 2 měsíců, také udělalo).
Tyto nelegální praktiky, Vašim současným (zcela nepochopitelným) postojem kryjete, v důsledku čehož přímo snižujete šanci na uplatnění osob se zdravotním postižením na volném, ale i chráněném trhu práce, což je pro mě zcela nepochopitelný krok ze strany MPSV! Na základě takového jednání mohu navíc usuzovat, že se nechováte jako řadný hospodář, neboť díky Vám stát logicky vybere daleko méně finančních prostředků, než které by v opačném případě vybral, a které by mohly být účelně využity na jinou formu podpory nezaměstnaných se zdravotním postižením.
Současně přispíváte k zániku i chráněného trhu práce, neboť je zřejmé, že vzniká stále více účelových subjektů vytvářených pouze s ohledem na poskytování přefakturace, která činí skutečné a reálné výrobky poctivých, dlouholetých zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením, v komparaci s laciným zbožím z Číny, nekonkurenceschopné.
Váš (možná i záměrně zcestný) výklad mi také nezodpověděl moji zásadní otázku. Je-li MPSV skutečně popsaná forma zneužívání zákona formou přefakturace chápána jako legální či nikoliv?!!!
Abych měl v této otázce 100% jistotu, mohu Vás opět (již opakovaně) požádat o Vaše nové stanovisko. A současně i o zveřejnění tohoto nového výkladu – který by byl konečným stanoviskem MPSV a jenž byste poté také zveřejnili na stránkách MPSV? Pokud jste mi v dopise naznačil, že je vše jinak, nežli ve Vašem původním stanovisku, věřím, že budete mít k tomuto kroku stejné odhodlání a konečně veřejně zodpovíte moji otázku – jestli je přefakturace legální? Abychom i my, zbytek poctivých firem, mohly zcela bez pochyb, začít zákon podobně obcházet a tedy, abychom měli stejnou šanci jako ti, kteří dlouhodobě tomuto státu pouští žilou a způsobují MNOHAMILLIARDOVÉ ŠKODY státní pokladně?
Prosím, aby součástí Vašeho stanoviska byla citace: „Nákup a následný prodej jakéhokoliv zboží (bez ohledu na skutečnost, že se nejedná o vlastní výrobky ZZP), fakturovaný prostřednictvím jakýchkoliv firem, kteří jsou zaměstnavatelé více než 50% osob se zdravotním postižením (i přesto, že se tito na plnění zakázek nebo služeb nikterak nepodíleli), je LEGÁLNÍM ZPŮSOBEM plnění zákonné povinnosti dle §81 zákona č. 435/2004 Sb.!
Velice Vám děkuji za rychlou odpověď a jsem s pozdravem
Karel Heřmánek